ke-klokanum.cz Navigace ke-klokanum.cz Úvod Jak jsme se rozhodli pro Austrálii Před odletem Cesta ČR - Sydney První ubytování v Sydney Začínáme zkoumat (a fotit) okolí První dny ve škole Hromadná doprava v Sydney První koupání v moři Výlet do Hyde Parku Výlet k Sydney Opera House Výlet trajektem do Manly Mahon pool - mořský bazén Surfování Vlaky v Sydney Nákupy a jídlo v Austrálii Šnorchlování Royal Botanic Gardens Výlet na Rose Bay Featherdale Wildlife Park (ZOO) Sydney Harbour National Park Procházka Coogee - Bondi Centennial Park La Perouse Taronga Zoo Cooper Park Watsons Bay Pouliční umělci Skydiving Blue Mountains - Katoomba Royal National Park - Uloola+Karloo track Morisset Park - klokani Koupání a vlny Kiama - Blowhole a Cathedral Rocks Blue Mountains - Wentworth Falls Palm Beach Blue Mountains - Glenbrook (Red Hands) Blue Mountains - Giant Stairway, Federal Pass Nan Tien Temple Royal National Park - Coast Track Wattamolla - Cliff Jumping Blue Mountains - Blackheath - Grand Canyon Blue Mountains - Faulconbridge - Springwood Sea Life Sydney Aquarium Výlet na Dee Why Boat párty Sydney AMP Centrepoint Tower Royal National Park - Heathcote, Karloo Pool Paddleboarding, Kayaking (Rose Bay) Sydney Harbour National Park - North Head Ježdění na kole - Centennial Park Ku-ring-gai Chase National Park Cook + Phillip Park Aquatic and Fitness Centre Sydney Park Des Renford Leisure Centre Návštěvní kniha Kontakt

Naše cesta do Austrálie

Wattamolla - Cliff Jumping

V sobotu 7. 2. 2015 jsme se vydali do Wattamolly v Royal National Parku zkusit Cliff Jumping (také nazývaný Rock Diving) - skoky ze skály do vody. Wattamolla je v širém okolí Sydney asi nejoblíbenějším místem, kde se dá tahle mírně adrenalinová zábava zkoušet. Zdejší skála je vysoká podle místa asi 8 - 10m. Není to nejextrémnější výška, ale pro začátečníky to celkem ujde. Skáče se ze skály s vodopády (Wattamolla Falls) do laguny, která přetéká do moře. Skála je mírně převislá, což je velkou výhodou. Toto místo je velmi populární a za dobrého počasí tu lidé na vrchu skály doslova stojí frontu na skákání. Strach Australané očividně nemají, skáčou tu i sotva desetileté děti.

Vzal jsem si s sebou potápěčské brýle s cílem nejdřív prozkoumat hloubku, ale to se ukázalo jako blbost. Na místě zrovna bylo tolik lidí, že by mi během potápění akorát někdo skočil na hlavu. Přehnaná opatrnost prostě riziko úrazu občas spíš zvyšuje :). Jako důkaz bezpečné hloubky vody posloužilo asi 50 lidí, kteří tu skákali přede mnou, plus desítky videí skákajících lidí na Youtube natočených na tomto místě.

Pohled ze skály dolů je pro začátečníka poměrně děsivý. Nakonec jsem ale dal na rady místních "Don't look, just jump" a párkrát to zkusil :). Napoprvé jsem sice nezkoušel žádné šipky, přemety, skoky pozadu a podobně, jen skok nohama napřed, ale i tak je to opravdu úžasný zážitek :). Překvapilo mě, jak měkký je dopad do vody i z téměř 10m. Čekal jsem daleko větší "pleskanec" :). Několik přihlížejícíh mi k mému prvnímu výkonu dokonce zatleskalo. Dna jsem se při skocích nedotkl. Při skocích se mi výborně hodila nedávno pořízená kamera Gopro Hero4 Silver. Na videu na konci stránky mě díky tomu můžete vidět skákat jak z cizího pohledu, tak i z mého vlastního pohledu :).

Po skoku se z laguny zpět na skálu dá dostat dvěma způsoby. První je lézt po skále nahoru, druhý je doplavat k nedaleké cestě a po té na skálu vyjít bez lezení. Vyzkoušel jsem oba. Lezení na skálu je samozřejmě dobrodružnější a rychlejší a většina návštěvníků si ho také proto zvolila :). Když se leze jen v plavkách, tak se téměř nikdo nevyhne nějakým menším odřeninám, ale z toho si tam nikdo hlavu nedělal. Všichni spokojeně skákali a lezli a zase skákali a zase lezli a krvavých chodidel, prstů, kolen a kotníků si nevšímali. Zkušenější skákali i po zadu, s přemety dozadu nebo dopředu, šikpy, skoky po hlavě a prováděli další triky, jako třeba chytání hozeného míče během pádu. Během naší návštěvy se žádný vážnější úraz nikomu nestal.

Oficiálně je tu skákání samozřejmě zakázané a hrozí za něj pokuta. Je tu plot, který je třeba přelézt, a několik varovných cedulí. Toto místo je krásnou ukázkou rozevírajících se nůžek mezi realitou a oficialitou. Skákání je ale samozřejmě nebezpečné, může při něm dojít k vážnému zranění nebo smrti a nikoho k němu nenabádám!

Abychom se dostali do Wattamolly, museli jsme z Maroubry jet dvěma autobusy (druhý byl náhradní autobus za vlak), trajektem (Cronulla-Bundeena) a pak ještě ujít z Bundeeny cca 10km. To nás ale nezastavilo :). Cesta zpět byla podobná, s tím, že náhradní autobus směrem zpět uvízl v dopravní zácpě. Navíc byl plný ožralů házejících odpadky a flašky na zem. Ráno jsme vyráželi v půl 7 a večer jsme se vrátili až téměř v půl 9.

Jeden z autobusů na zastávce. Nápis "Please hail driver" s obrázkem vztyčené ruky vypadá zajímavě :). Znamená to ale, že máme na řidiče mávat, aby nám zastavil:

Malý přístav v Cronulle:

Historie trajektů v Cronulle. Náš trajekt Tom Thumb III pochází z roku 1946. Zpět jsme jeli trajektem M.V. Curranulla postaveným roku 1939.

Eliška se dostává přes řeku suchou nohou:



Přišli jsme na skálu ve Wattamolle:

I když je zamračeno, je tu pořád dost skokanů:



Lidi lezoucí po skoku zpět nahoru:



Někdo zrovna skáče:







Tenhle člověk nechodí po vodě, ale podařilo se mi ho vyfotit v pravou chvíli :).



Všichni skok přežili, tak jsem se to rozhodl také vyzkoušet :)



Přežil jsem to :)

Pohled na skálu zespoda poté, co jsem poprvé skočil:









Fotka vyfocená během lezení zpět nahoru:



Chystám se na další :)







Plot a varovná cedule, že máme za všech okolností zůstat za plotem, neskákat a hlídat děti.

Cesta zpět do Bundeeny:













Bundeena:

Přístav v Bundeeně:











Přijíždí trajekt Curranulla:

Garáže na lodě:

Ošoupaný vazák 76 let staré lodi:

Narvaný autobus (náhradní autobus za vlak) na cestě zpět:

Video - já skáču:

Video - kompilace dalších skokanů: